Společné jmění manželů
Uzavřením manželství obecně vzniká společné jmění manželů (nově jen společné jmění, SJM). Obecně tedy platí, že jakákoliv majetková hodnota, kterou jeden z manželů nebo oba manželé nabudou za trvání manželství, patří do společného jmění manželů. Z tohoto pravidla existují výjimky. Součástí společného jmění není to, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, příkladem ačkoliv ne příliš veselým může být např. invalidní vozík. Do společného jmění dále nespadá to, co jeden z manželů nabyl darem, děděním nebo odkazem, což však nevylučuje možnost dárce či zůstavitele projevit vůli darovat či odkázat věc do společného jmění. Další výjimkou ze společného jmění je to, co jeden z manželů nabyl jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, může se jednat o příklad, kdy jednáním třetí osoby bylo zasaženo do práva na ochranu osobnosti jednoho z manželů, a za tento zásah byla tomuto z manželů soudem přiznána náhrada nemajetkové újmy. A nakonec do společného jmění nepatří to, co jeden z manželů nabyl náhradou za majetek v jeho výlučném vlastnictví a co jeden z manželů získal z majetku ve svém výlučném vlastnictví. Dále obecně existují tři zákonné režimy společného jmění. Jedná se o zákonný režim, kdy majetkové vztahy mezi manželi se budou řídit pouze zákonem. Manželé si však mohou sjednat i svůj vlastní smluvený režim společného jmění. A konečně existuje-li závažný důvod, může společné jmění podléhat režimu založenému rozhodnutím soudu. Takovým závažným důvodem může být např. gamblerství u jednoho z manželů. Mimo tyto tři druhy režimu existuje ještě možnost sjednat si režim oddělených jmění. V závislosti na shora uvedeném rozlišení je posuzován zánik SJM. Ačkoliv vždy nemusí docházet k zániku SJM vypořádáním, neboť k zániku může dojít např. úmrtím manžela, obecně se pro tento proces vžil pojem vypořádání SJM.
V uvozovkách nejjednodušším případem je tzv. zákonný režim společného jmění. Společné jmění v tomto případě vzniká uzavřením manželství a končí zánikem manželství. V dnešní době je bohužel nejčastějším případem zániku manželství rozvod. Okamžikem právní moci rozvodového rozsudku společné jmění tedy zaniká, je však potřeba majetek, který se ke dni tohoto zániku nachází ve společném jmění, vypořádat. Vypořádání SJM může provést soud, a to na návrh jednoho z manželů, přičemž návrh musí být podán ve lhůtě 3 let ode dne zániku SJM, jinak platí, že nemovité věci ve společném jmění jsou nadále ve vlastnictví podílovém, a movité věci spadají do výlučného vlastnictví toho z manželů, který je má u sebe. Spory o vypořádání však bývají velmi zdlouhavé a leckdy nepřinesou užitek ani jednomu z manželů, a proto mohou manželé přistoupit k jinému způsobu rozdělení majetku po rozvodu, a sice mohou uzavřít dohodu o vypořádání SJM. K uzavření dohody může dojít i před zánikem SJM, tj. před rozvodem manželství, a uzavření dohody o vypořádání SJM je také jednou z podmínek pro tzv. rozvod dohodou. Účinnost dohody nastává vždy k okamžiku zániku SJM s výjimkou vypořádání věcí, které se zapisují do veřejného rejstříku (typicky nemovité věci do katastru nemovitostí), kdy účinnost nastává zápisem do tohoto rejstříku.
Složitější situace je u jiných režimů společného jmění, avšak tato problematika dalece přesahuje rozsah tohoto článku.