Rozhodčí doložka

Rozhodčí řízení je jednou z alternativ k řízení soudnímu. Výhodou rozhodčího řízení může být rychlost, neboť délka soudního řízení poměrně běžně dosahuje délky pěti let. Nevýhodou však může být podjatost rozhodců, neboť v praxi samozřejmě dochází k situacím, kdy osobu rozhodce volí jen jedna strana sporu a tato také stanoví pravidla, jakými se bude rozhodčí řízení řídit.

Jak tedy vlastně dojde k zahájení rozhodčího řízení? Pravomoc rozhodce je zakládána smlouvou mezi stranami sporu, tzv. rozhodčí doložkou, které si sjednají, že veškeré spory mezi nimi, či pouze určité spory budou řešeny v rozhodčím řízení. Tato smlouva se může týkat sporu již vzniklého či sporu, který nastane v budoucnu. Rozhodčí smlouva má samozřejmě své náležitosti určené zákonem a je také v pravomoci rozhodce rozhodovat pouze určité druhy sporů.
Častým problémem v praxi pak bývá skutečnost, že ke sjednání rozhodčí smlouvy fakticky nedošlo, ale silnější strana smlouvy rozhodčí doložku slabší straně vnutila, případně tzv. slabší strana smlouvy ani netuší, že rozhodčí doložku sjednala. Rozhodcem také často bývá spřátelená osoba. V takovém případě je nutné vznést námitku nedostatku pravomoci rozhodce, a to nejpozději při prvním úkonů vůči rozhodci (s výjimkou spotřebitelských sporů, které jsou vázány jinými pravidly).
Pokud rozhodce i přes námitku nedostatku pravomoci ve věci jedná a rozhodne, tedy vydá rozhodčí nález, je nutné tento napadnout u soudu návrhem na zrušení rozhodčího nálezu soudem. Návrh se podává u soudu, který by byl věcně a místně příslušný pro projednání samotného sporu a je nutné tento návrh podat v zákonné lhůtě, která činí tři měsíce ode dne doručení rozhodčího nálezu. Návrh však lze podat pouze z určitých důvodů vymezených zákonem! Zároveň s návrhem se lze domáhat odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu tak, aby nemohla být nařízena exekuce.
Je však třeba si uvědomit, že se jedná o poměrně složité spory, ve kterých si bez pomoci advokáta pravděpodobně neporadíte.