Zákaz zcizení a zatížení věci

Nový občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen NOZ), zavedl praktickou novinku, a to možnost sjednání zákazu zcizení a zatížení.

Obecnou úpravu tohoto ujednání najdeme v ustanovení § 1761 NOZ, tedy v ustanoveních o účincích smlouvy.

Zjednodušeně řečeno, ujednání o zákazu zcizení a zatížení věci zakazuje vlastníkovi věci věc dále převést, a to ať už úplatně či neúplatně, a věc jakýmkoliv způsobem zatížit, typicky zástavním právem, věcným břemenem apod.

Zákaz zcizení a zatížení věci platí bez dalšího jen mezi stranami s výjimkou situace, kdy byl sjednán jako právo věcné.

Opětovně zjednodušeně řečeno toto znamená, že zákaz zcizení a zatížení se vztahuje ke konkrétní věci, nikoliv k jejímu vlastníkovi. Takové věcné právo je pak zapsáno do veřejné knihy, pokud věc podléhá nějaké registraci. Typicky se bude zákaz zcizení a zatížení věci zapisovat k nemovitým věcem do katastru nemovitostí.

Zákaz zcizení a zatížení věci může být sjednán pouze na přiměřenou dobu a v takovém zájmu, který je hodný právní ochrany. Nejčastěji bude zákaz zcizení a zatížení věci sjednáván ve vztahu věřitel – dlužník, neboť za zájem hodný ochrany lze jistě považovat zájem věřitele na uspokojení jeho pohledávky.

Pojem přiměřená doba nelze zobecnit, neboť vychází z povahy právního vztahu, ve kterém byl zákaz zcizení a zatížení sjednán.

Své uplatnění našel zákaz zcizení a zatížení zejména ve smlouvách o hypotečním úvěru, kdy banka zatíží nemovitou věc, jejíž nákup financuje, právě zákazem zcizení a zatížení věci. Zákaz zcizení a zatížení se zapisuje do katastru nemovitostí, a pokud by se hypoteční dlužník pokusil např. nemovitost prodat bez vědomí a souhlasu banky, katastr jednoduše převod práva nezapíše.

Jako velice praktické se však jeví sjednání zákazu zcizení a zatížení věci u darovací smlouvy na nemovité věci. Dárce, povětšinou rodič(e), který obdarovává potomka, sice v rámci smlouvy darovací může zatížit nemovitost věcným břemenem zajišťující jeho právo doživotního bezplatného užívání nemovitosti, nicméně toto jej nechrání před situací, kdy potomek nemovitost prodá a nový majitel se rozhodne rodiči oprávněnému z věcného břemene „zpříjemnit život“.

Sjednáním zákazu zcizení a zatížení věci a zapsáním věcného práva do katastru nemovitostí si však rodič(e) zajistí, že potomek za jejich života darovanou nemovitost nepřevede na jinou osobu, a v důsledku tak toto zajistí i reálné doživotní bezproblémové užívání nemovitosti.

Speciálními případy využití zákazu zcizení a zatížení je potom příkaz zůstavitele.

Dle ust. § 1569 a násl. NOZ může zůstavitel (typicky v závěti) zůstavit věc s připojením příkazu. Tímto příkazem může být právě zákaz zcizení a zatížení věci, avšak i zde platí omezení, že zákaz zcizení a zatížení může být nařízeno jen na přiměřenou dobu a odůvodněn vážným zájmem hodným právní ochrany.

Zákaz zcizení a zatížení může být dále sjednáno i ve smlouvě kupní.