Předběžná opatření ve vztahu k nezletilým dětem

Posted by on Lis 14, 2014 in občanské právo | No Comments

Počínaje datem 1.1.2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen NOZ) a dále zákon  č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.). Nová právní úprava nahradila zákon o rodině (zák. č. 94/1963 Sb.) a částečně nám nová úprava nahrazuje úpravu obsaženou v občanském soudním řádu (např. zrušené ustanovení § 76a o.s.ř.).

Jakousi generální klauzuli úpravy předběžného opatření nalezneme v ustanovení § 924 NOZ, které stanoví, že Ocitne-li se dítě ve stavu nedostatku řádné péče bez ohledu na to, zda tu je či není osoba, která má právo o ně pečovat, anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo byl-li narušen, soud upraví předběžně poměry dítěte na nezbytně nutnou dobu; rozhodnutí soudu nepřekáží, pokud dítě není řádně zastoupeno.

Zákon nám tak stanoví dvě podmínky pro vydání předběžného opatření, které musí být naplněny zároveň, a sice nedostatek řádné péče a ohrožení života dítěte, jeho normálního vývoje, nebo jiného důležitého zájmu. Jinými slovy lze říci, že samotný nedostatek řádné péče není důvodem pro vydání předběžného opatření. Jakkoli zní tato věta při představě nezletilého dítěte nepatřičně, existuje zájem na ochraně vztahu dítěte a rodiče, a pokud nedostatečnou péčí, například absencí osobní péče rodiče, není ohrožen zájem dítěte, neboť toto se například blíží věku dospělosti a je schopno se samo o sebe postarat, není důvod do vztahu mezi dítětem a rodičem zasahovat.

Zákonodárce rovněž „nově“ formuloval podmínky pro vydání předběžného opatření, a namísto formulace obsažené ve zrušeném ustanovení § 76a o.s.ř. ve znění: „ocitlo-li se nezletilé dítě bez jakékoliv péče, …“ použil formulaci absence řádné péče. Změna formulace vyvolává dojem výrazného posunu v posuzování předpokladů pro vydání předběžného opatření, avšak s nedostatkem předchozí úpravy si dávno poradila judikatura soudů (např. nález Ústavního soudu ze dne 20.8.2004, sp.zn. III. ÚS 459/2003).

Jako velice zajímavá se však jeví úprava procesní, a to právě s ohledem na zákon o zvláštních řízeních soudních. Tento nám upravuje řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, a samozřejmě upravuje i předběžná opatření. V ustanovení § 452 z.ř.s. zákon kopíruje generální klauzuli obsaženou již v ustanovení § 924 NOZ, kterou specifikuje a konkretizuje v tom směru, že soud upraví poměry nezletilého dítěte na nezbytně nutnou dobu tak, že nařídí, aby dítě bylo umístěno ve vhodném prostředí, které v usnesení označí. Aktivně legitimovaným pro podání návrhu na vydání předběžného opatření je však pouze orgán sociálně-právní ochrany dětí (!). Zákon rovněž předpokládá, jak vyplývá z ustanovení § 468 odst. 3 z.ř.s., že speciální úprava předběžného opatření bude aplikována v případě předběžných opatřeních vydaných před zahájením řízení ve věci samé.

Z logiky věci by v případě nutnosti zatímně upravit poměry účastníků již probíhajícího řízení mělo být postupováno dle ustanovení občanského řádu soudního, konkrétně podle ustanovení § 102 o.s.ř. V odstavci třetím § 102 o.s.ř. zákon ukládá obdobné použití ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3.

Dle mého názoru zde vzniká „díra v zákoně“, neboť ustanovení § 76a o.s.ř. upravující právě předběžná opatření ve věcech nezletilých dětí bylo zrušeno a soud si tedy sám musí vykládat jak podmínky pro vydání předběžného opatření, tak okruh aktivně legitimovaných osob a je tedy kupříkladu otázkou, zda takový návrh na vydání předběžného opatření může podat osoba, která není účastníkem meritorního řízení. Nezbývá než doufat, že soudy si s touto dírou v zákoně samy poradí.

Pozitivního posunu jsme se nedočkali ani otázce zrušení předběžného opatření. Ustanovení § 462 z.ř.s. poměrně nekriticky převzalo úpravu dříve obsaženou v ust. § 76a o.s.ř. a stanovilo okruh osob aktivně legitimovaných k podání návrhu na zrušení předběžného opatření na rodiče nezletilého, orgán sociálně-právní ochrany dětí, a opatrovníka dítěte. Okruh osob takzvaně zúčastněných na řízení však může být daleko širší a těmito osobami mohou být například prarodiče nezletilého, či zdravotnické zařízení, v němž se dítě na základě předběžného opatření nachází.

Nezbývá než uzavřít, že pozitivního posunu jsme se v oblasti předběžných opatřeních ve vztahu k nezletilým dětem nedočkali, naopak zákonodárce zkopíroval předchozí úpravu, kterou navíc ještě trochu zkomplikoval.