Předběžná opatření mezi bývalými partnery

Bohužel život přináší různé situace, a tak i rozchod s partnerem může přinést velmi nepříjemné zážitky.

Co však dělat, když tahanice o děti, výživné a majetek překročí únosnou mez a jeden z bývalých partnerů začne druhého fyzicky či slovně napadat, případně vyhrožovat?

Řešením situace, které samozřejmě vřele doporučujeme, je podání trestního oznámení. Mezi okamžikem podání trestního oznámení a skutečným zásahem orgánů činných v trestních řízeních však může uplynout mnoho času, po který je oběť šikany vystavena neúnosnému nátlaku, a v nejhorších případech v mezidobí také může dojít k reálnému napadení oběti šikany či k dalším závažným následkům.

Co dělat v takové situaci?

Občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb., přináší řešení v prvé řadě v ustanovení § 751. Dle tohoto ustanovení může soud na návrh tzv. dotčeného manžela omezit či dokonce vyloučit na určenou dobu právo druhého manžela bydlet v domě či bytě, ve kterém manželé vedou rodinnou domácnost. V praxi tímto návrhem bude návrh na vydání předběžného opatření. Podání návrhu na vydání předběžného opatření může předcházet vykázání domácího násilníka příslušníky Policie ČR.

Náležitosti návrhu na vydání předběžného opatření upravuje Zákon o zvláštních řízení soudních, zákon č. 292/2013 Sb., a to v ustanovení § 400 a následující. V návrhu je potřeba vylíčit skutečnosti, které osvědčují, že je společné bydlení navrhovatele a odpůrce v domě nebo bytě, ve kterém se nachází společná domácnost, pro navrhovatele nesnesitelné z důvodu tělesného nebo duševního násilí vůči navrhovateli nebo jinému. Tímto “jiným” bude typicky dítě manželů či jednoho z manželů.

Je zajímavé, že zákonodárce v Občanském zákoníku užívá pojmu “rodinná domácnost”, zatímco v Zákoně o zvláštních řízeních soudních užívá pojmu “společná domácnost”, nicméně toto v praxi nepůsobí žádné větší problémy.

Ochrana dotčené osoby není personálně omezena jen na manžele, ale ochrany požívá i rozvedený manžel, který s druhým rozvedeným manželem bydlí.

Co však dělat, pokud oběť šikany s manželem či rozvedeným manželem již nežije, a přesto dochází k situacím, které mají rysy domácího násilí?

Krajský soud v Brně na danou problematiku aplikuje ustanovení § 82 Občanského zákoníku chránící osobnost člověka, které stanoví, že Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

Postup oběti bude v zásadě stejný, a tedy bude se domáhat vydání předběžného opatření, kterým bude útočníkovi uložena povinnost zdržet se setkávání s obětí, zdržet se nežádoucího sledování a obtěžování oběti, jakož i jejího kontaktování, a to jakýmkoliv způsobem, a dále kterým bude útočníkovi zakázáno vstupovat do bezprostředního okolí obydlí oběti a zdržovat se tam.

Právě na nežádoucí obtěžování a sledování také pamatuje ustanovení § 402 odst. 1 Zákona o zvláštních řízeních soudních, tedy ustanovení týkající se předběžných řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí.

V neposlední řadě je vhodné upozornit na skutečnost, že soud má lhůtu pro vydání předběžného opatření, a tato činí 48 hodin od podání návrhu. Ochrana tedy může přijít opravdu rychle, na druhou stranu to také znamená, že sepisu návrhu je potřeba věnovat náležitou pozornost. V případě, že návrh nebude mít požadované náležitosti, soud má sice povinnost vyzvat navrhovatele k opravě návrhu, nicméně vzhledem ke krátké lhůtě, spíše dojde k odmítnutí návrhu.